Čistota srdce

Ve své knize o životě svatého Františka popisuje Jiljí Leclerc, jak svatý František s bratrem Lvem při své jedné cestě překračovali potok a obdivovali čistotu jeho vody. Vzpomněli si přitom na jinou čistotu – na čistotu srdce.

František si všiml, že bratr Lev náhle zesmutněl. František se ho zeptal: „Zdá se mi, že se trápíš.“ „Ano, kdyby nám byl dopřán kousek takové čistoty, pak bychom měli bláznivou, překypující radost našeho bratra Pramene a nepřekonatelnou sílu jeho vody.“ Ve slovech bratra Lva se chvěla nesmírná touha. Stál melancholicky nad potokem, symbolem čistoty, která byla člověku odepřena. „Pojď,“ řekl mu František a přitáhl ho k sobě. Oba se opět vydali na cestu. Chvíli mlčeli a pak se František zeptal: „Víš, bratře, co je to čistota srdce?“

„Když si člověk nemůže nic vyčítat,“ odpověděl bratr Lev bez přemýšlení. „Pak rozumím, proč jsi tak smutný. Člověk si vždy má co vyčítat.“ „Jistě, a proto jsem se vzdal naděje na čistotu srdce.“ „Ach, bratře, nestarej se tolik o čistotu srdce! Podívej se na Boha! Obdivuj ho! Raduj se z toho, že je celý skrz naskrz svatý! Děkuj mu za to. Právě tomu se říká mít čisté srdce. A když se tak obrátíš k Bohu, nedívej se nikdy zpět na sebe samého! Neptej se, jak jsi na tom s Bohem!
Smutek nad tím, že nejsi dokonalý, že na sobě stále nacházíš viny, je lidský, zcela lidský pocit. Musíš pozvednout oči výše, hodně výše. Je Bůh, je Boží nekonečnost a jeho nezměnitelná sláva. Srdce je čisté, když se nepřestává klanět živému a pravému Pánu. Tím má podíl na Božím životě a je tak silné, že se ho i při vší jeho bídě může dotýkat věčná nevinnost a věčná Boží radost. Takové srdce je současně prázdné i přeplněné. Stačí mu, že je Bůh. Z této jistoty čerpá všechen svůj pokoj a všechnu svou radost. Ani čistota srdce není nic jiného než Bůh.“

„Ale Bůh žádá, abychom se namáhali a zůstávali mu věrní,“ řekl bratr Lev. „Jistě, ale svatost nespočívá v tom, že uskutečňujeme sami sebe, nespočívá v naplnění, které si člověk sám zajistí. Svatost je především prázdnota, kterou nacházíme, kterou přijímáme a kterou Bůh naplňuje v té míře, v jaké se otevíráme jeho plnosti.“
Často se dopouštíme stejného omylu jako bratr Lev. Chceme se učinit dokonalými a příliš se zabýváme svými nedokonalostmi, svými hříchy, pocity viny, výčitkami.
Místo toho máme se obrátit k Bohu. On nás promění. Kdybychom jen tušili, jak velkou proměňující sílu v sobě nese Boží přítomnost! Ustavičná pozornost na jeho přítomnost a bezmezná důvěra v něj nás pozvedá a očišťuje jako nic jiného na světě.

Související články:
Lano (31.08.2010)
Stádo bez pastýře (23.08.2010)
Bát se hříchu (28.07.2010)
Bible (21.07.2010)
Žízeň duše (18.07.2010)
Kuřák Bible (17.07.2010)
Světlo (03.07.2010)
Sokolský veletoč (28.06.2010)
Jana z Arcu (31.05.2010)
Živá víra (14.03.2010)
Sláva a žal kříže (12.03.2010)
Poslyšte příběh… (18.12.2009)
Svatí v květnu (29.05.2009)
Svatí v dubnu (10.04.2009)

Tento web běží na upraveném redakčním systému phpRS.
Milujte se! | FATYM | TV-MIS.cz | TV-MIS.com | apoštolát A.M.I.M.S

Společenství čistých srdcí

Menu:

Čistota srdce